Bob si v ruce nese talíř s nastrouhanou mrkví.

“Kupovanej mrkvovej salát je lepší,” podotkne zklamaně.
“Mrkvovej salát?” divím se při pohledu na kupku té suché nastrouhané mrkve.
“No?”

“Ty si myslíš, že máš na talíři mrkvovej salát?” ujišťuji se v domněnce.
Bob viditelně znervózní: “No?”
“Víš, kde se bere ta ochucená voda v mrkvovém salátu?”
“No z té mrkve, když se nastrouhá a je čerstvá… ne?”


Bob za mnou přišel s otázkou:

“Nevíš, jak se jmenuje takovej ten starej film?”
“Jo ten!” myslím si ironicky, ale dávám mu šanci a mlčím.
“Takovej oldschoolovej… sci-fi film.”
Otočil jsem se na něj, protože jsem velký fanda sci-fi.
Když viděl, že na něj jen mlčky koukám, došlo mu, že mi tyto indicie nestačí, a dodal: “… Hraje tam známej herec a je to z budoucnosti.”
Podezřívavě jsem si ho prohlédl, jestli to myslí vážně.
“…Zmrazej tam člověka…” přihodil nervózně.
Ještě chvíli jsem si ho prohlížel, ale už nic nedodal.

Určitě to muselo být natočené po roce 80, takže filmy jako First Men in the Moon, Planeta opic a Vesmírná odysea jsem vyřadil rovnou. Zároveň to nemohlo být natočené po roce 2000, protože to by nepovažoval za oldschool. Vetřelce nebo Horizont událostí by uvedl spíš jako horor. Muselo to být něco hodně mainstreamového. Něco, co běželo v televizi v době, kdy jsme byli děcka. Muselo to mít dost akční a nepsychedelický příběh, aby to udrželo Bobovu pozornost. Fakt, že si nepamatuje jméno herce, kterého zná podle tváře, vyloučil jen Brada Pitta, Arnolda Schwarzineegera a všechny Asiaty - protože kdyby tam hrál jakýkoliv Asiat, určitě by řekl, že tam hrál Jackie Chan.

“Demolition Man?”

Trefil jsem se.