Pokopával jsem si venku s míčkem, zatímco Quentin čuchal okolo. Na sněhu s blátivými mezerami nešel skoro vůbec vidět, protože je taky bílý s hnědými skvrnami.
Okolo procházela mladší paní, tak jsem si míček odkopal stranou na trávu, abych jí nezavazel.
“Dobrý den!” oslovila mě vesele.
“Já jsem se koukala, kdo si tu hraje sám s míčkem - a pak teprve jsem si všimla, že je tu i pes! Jak se maskuje!”
Nenásledovala žádná otázka, snaha o zahájení konverzace, nic. Jen se zasmála a šla dál. Oslovila mě jen proto, aby mi - úplně cizímu člověku - řekla, co se jí honí hlavou 😃 ❤️ Asi jsem se zamiloval.
Kolega na online meetingu: “Hikaru, kde se zapíná ten filtr na vlasy?”
