Po dvou měsících jsem se vydal do kanceláře. Máme pořád doporučený home office, takže jsem byl na patře pár hodin sám. Těšil jsem se, až dorazí nějaký další dobrodruh a pocítím tu vlnu optimismu. Že si zase s někým pokecám a bude to fajn.
Dorazil Adam.
“Čau!” zavolal jsem na něj nadšeně.
“Čau,” odpověděl překvapeně.
Pak pár vteřin koukal unaveně a nepřítomně před sebe, načež hodil na svůj stůl nějaká lejstra a pokračoval:
“Ty vole, všechno je na hov*o. Ale je to jedno, protože stejně všichni umřeme.”
Ozval se nám Apple, že naše tlačítka pro registraci Applem nesplňuje jejich požadavky. Lze použít pouze texty:
Zaregistrovat se přes Apple
Přihlásit se přes Apple
Pokračovat přes Apple
Podle těchto textů jsme museli změnit i tlačítka pro přihlášení Googlem, aby to bylo konzistentní. I ta nejkratší varianta se nám ale v polštině zobrazovala spolu s logem na tři řádky:
Kontynuuj, używając konta Apple
Šel jsem s tím za grafikem, aby něco vymyslel. Ukázal jsem mu verze polských tlačítek.
“Ummm, co s tím mám dělat?” zeptal se nejistě.
“Potřebuju, aby to vypadalo míň blbě.”
“Najdu to na stagingu?”
“Teď hledám někoho, kdo by mi to approvnul na gitu a šlo to na stage.”
“Ok, já si mezitím koupim učebnici UI pro polský lidi.”
Když se zpracoval nový návrh a ten byl schválen, podotknul grafik ještě, že by se ta tlačítka mohla dát úplně pryč, protože se přes ně moc lidí neregistruje.
“To by měli kluci na dashce určitě radost, že odstraníme něco, na čem nějakou dobu dělali,” konstatoval jsem.
On jen pokrčil rameny. “Tak třeba to tlačítko na přihlášení Applem. Zkoušel jsem ho a asi čtyřikrát mi to vyhodilo nějakej fail. Jsem to radši ani nikomu neříkal.”