Rozhovory s policisty

Do práce jezdím na kole. Jezdím ráno, před svítáním, většinou. Na trase je v jednom místě přejezd přes silnici pro cyklisty. A protože přechod pro chodce je mnohem dál, přebíhal jsem jeden den silnici pěšky právě po tom přejezdu… A hned za rohem stál policejní vůz, kterého jsem si při pečlivé kontrole provozu na silnici nestačil všimnout. Přečíst „Rozhovory s policisty“


Hranice nerudnosti

Zapomeňte na Povídky malostranské, tohle bude o něčem jiném. Zcela náhodou jsem totiž objevil hranici, kdy se z docela milého a příjemného člověka stává člověk nerudný a s takovým tím zoufalým výrazem v obličeji, který indikuje blízké psychické zhroucení nebo alespoň pokus o sebevraždu. Jako testovací subjekt mi posloužil František. Přečíst „Hranice nerudnosti“


Alternativní platba

Zdaleka ještě nejsem obeznámen se všemi zvyklostmi světa, například nevím, co je u lékaře zpoplatněno a co ne. A protože u sebe z bezpečnostních důvodů nenosím hotovost – a když nečekám žádný výdaj, tak ani kartu – stává se mi, že doplácím dodatečně. Například dnes jsem si šel pro potvrzení o pracovní neschopnosti, ale protože jsem chtěl data zapsat zpětně, dovolil si lékař říct si o drobný úplatek. S tím nemám problém, sám mu úplatky nabízím, jen je dnešek zrovna tím dnem, kdy jsem na cestách nebyl finančně vybaven. Přečíst „Alternativní platba“


Dovolená č. 0

František mě pověřil obstaráním vhodných pokrývek hlavy na naši první dovolenou. Ještě nikdy jsme na opravdové dovolené nebyli. Teď, po pěti letech, jedeme pádlovat. Neumím plavat. A v životě jsem nepádloval. Nastudoval jsem si proto velké množství teorie a následně se jal vybírat nejvhodnější pokrývku hlavy… Přečíst „Dovolená č. 0“


Happy B-day, Annie

Máš u mě nějaké dary ♥ Není jich moc, protože lpíš i na Vánocích, ale musím je sdílet, aby ti nikdo nekoupil to samé. Nevím, o čem jsou ty knihy, ale vzal jsem celou trilogii. Protože na obálce druhého dílu jsou dvě postavy, co vypadají jako my. A taky z obavy, že první kniha nebude tak dobrá, aby sis chtěla pořídit další díl a zjistila, že na obálce druhého dílu jsou dvě postavy, co vypadají jako my… Přečíst „Happy B-day, Annie“


Řešení? Leda ve snu

Jako web-developer v práci narazím čas od času na problém, který zbytek světa řeší třemi nebo čtyřmi způsoby, z nichž ani jeden mi zcela nevyhovuje, a musím proto hledat řešení vlastní. Někdy to zabere i několik dní, což mi samozřejmě nikdo nezaplatí, protože těm, kdo by to platit měli, je úplně jedno, jestli mi ten a ten způsob nevyhovuje, když oni v nich nevidí rozdíl. Další příčinou, proč mou snahu málokdo ocení, je fakt, že většina lidí na počítači rekreuje a má tedy dojem, že když celý den strávím před monitorem, velmi si to užívám a vůbec se nesnažím. Paradoxně, jakmile počítač opustím, abych se zbavil předchozích neúspěšných návrhů kódu a přemýšlel nad návrhem novým (představte si to jako smazání přeplněné tabule), opět jsem označován za pracovně neproduktivního. Já vím, že to vypadá, jako že si vyrábím ze skleničky a ubrousků s tučňáky vázu, ale já u toho vážně pracuji. Pozná se to podle toho, že se najednou uprostřed vystřihování tučňáků zvednu a jdu napsat hotový kód, který jsem během toho vymyslel. Přečíst „Řešení? Leda ve snu“