Jak jsem brečel v metru

Dobré je, že i když brečíte v metru, vždycky se najde někdo, kdo se vás bude snažit rozveselit a vy budete mít pocit, že přece jen nejste všem ukradení. „Ahoj,“ přisedl si ke mně asi pětadvacetiletý kluk.„…? Čau,“ utíral jsem si slzy, ale brečel dál.„Jseš v pohodě? Chceš si povídat?“„Ani ne, díky…“„To je škoda… Rád […]

Medvídek v tramvaji

Protože jsem velmi náchylný na nachlazení a stonání mě neba, nosím ve většině případech ven ústní roušku. A protože jsem Hikaru, nosím roušku, na které je namalovaná medvědí tlamička. Zatím mě kvůli ní šikanovalo jen pár lidí, většinou se na mě naopak usmívají. Největší úspěch má rouška samozřejmě u dětí.

Les před námi

„Les před námi,“ hlásí František cestou do obchodu. „Co..?“ rozhlížím se zmateně, když před námi je pouze náměstíčko se stánkem s občerstvením. Po pár dalších metrech, během kterých Františka pozdraví neuvěřitelné množství lidí, se František otočí zpět ke mně.

Unbound František

František: „Až budeš chtít, mám tu animáč Superman Unbound, co jsme ještě neviděli. Je o Kandoru. Teda doufám, že jsi ho taky ještě neviděl. Je to z 2013.“
Hikaru: „Je tam Batman?“
František: „Asi ne.“