Jak jsem potkal souseda

Bydlíme v domě se čtyřmi byty a poměrně drahým nájmem, takže jsme několik měsíců neměli vůbec žádné sousedy. Nedávno se do bytu naproti přistěhoval pán.

Nejprve jsem ho sledoval kukátkem, jak se stěhuje. Pak mi mával z auta, když mě skoro přejel, protože jsem nečekal, že by někdo kromě nás mohl jet k našim garážím. A dnes jsme se setkali poprvé tváří v tvář.

A to tak, že mi volalo DPD, abych si vyzvedl před domem zásilku. Na telefonu mám jako vyzvánění znělku Želvy ninja, tak jsem nejprve chvíli trsal, a pak teprve to zvedl. Když jsem zjistil, že je to balíček, a nepamatoval jsem si, že bych si něco objednával, měl jsem velikou radost, že jsem se sám takhle překvapil.

“Ještě že jsem to zvedl! Mně se líbí ta hudba, tak jsem si tu tak trsal,” obouval jsem se a komentoval dění Dominikovi.
“Moje hudba?”
“Ne, ta moje.”
“Jaká?”
“No ta melodie, co mám na mobilu!”

S hlasitým zpěvem “Týnejdž mjůtant nyndža tááártls” jsem otevřel dveře, zavřel za sebou, otočil se – a potkal souseda.

Soused nesl objemnou krabici. Okamžitě jsem k ní natáhl ruce a s rozzářenýma očima nahlas obdivoval, jak je velká. Tak mi pán řekl, že to je jeho, ale že dopravce je pořád před domem.

A takhle já potkávám lidi.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Up Next:

Jak jsem jel do Vídně

Jak jsem jel do Vídně