Jak jsem šel na rentgen

Čekal jsem na rentgen s žádankou, se mnou tu v chodbě seděla jen jedna paní.

“Kdo je další?” vykoukla sestra ze dveří.
„Já,“ podával jsem jí své lejstro.
Ale místo toho, aby si ho vzala, otočila se k přísedící paní.
„Pojďte si vy,“ vyzvala ji.
„Paní přišla až teď, já tu sedím už deset minut…“
„Ale ty nikam nespěcháš,“ prskla na mě sestra.
Vyzvaná paní nečekala a vběhla do místnosti.
„Jakto, že nikam nespěchám?“ zablokoval jsem zavírající se dveře botou.
„Protože nemáš školu,“ obrátila se na mě sestra netrpělivě.
„A paní má?“
„Paní musí do práce!“
„A já ne?“
„Ty nemáš školu!“
„Ale mám práci…“ vstal jsem a zadržel dveře rukou, protože se jí podařilo mi je zpoza boty vyškubnout.
„Pořadí pacientů určuje na základě závažnosti lékař!“
„Což, předpokládám, nejste vy.“
„Paní už je vysvlečená!“ okomentovala odložený kabát protežované pacientky.
„Tak ať se zase oblíkne, nebo mi lékař sdělí, čím je její rentgen ‚závažnější‘ než můj.“
„Tady žádný lékař není, tady jsou jen rentgeny.“
„Takže nemohl určit jiné než posloupné pořadí.“
„Zbytečně to zdržuješ, už jsi dávno mohl být na řadě!“
„Vy děláte zbytečné obstrukce. Kdybyste se mě zeptala, jestli mi nevadí počkat, tak bych s tím neměl problém.“
„Tak co tu řešíš?!“ rozčílila se ještě víc.
„Nezeptala jste se.“
„Tak starší má snad přednost!!“
„Tak dobře.“
„Tak co tu řešíš?!“ s docházejícím dechem i slovní zásobou mi zamávala vztekle její žádankou před obličejem. „Paní je ročník 94!“
Věděl jsem to. Paní předtím seděla dostatatečně blízko a svou žádanku držela dostatečně vágně na to, abych si ji mohl v klidu celou přečíst. Což jsem taky udělal.
„Já jsem ročník 90.“

Nastalo ticho. Sestra se na mě jen upřeně dívala. Mlčky jsem jí znovu nabídl k pročtení svou žádanku. Vzala si ji a prohlédla.

„Vám je 30?“
„31.“
„Tak to se moc omlouvám,“ začala medovým hlasem.
„A já vám celou dobu tykám! Vypadáte na patnáct!“ smála se najednou jakoby nic.
„Já jen nafotim paní a vezmu vás, počkáte chvilenku?“
„Ne.“

Nevím, jestli paní překvapil víc můj věk nebo moje nekompromisní avšak klidné závěrečné Ne, po kterém jen další chvíli zírala, načež bez zbytečných řečí vypakovala mladší paní zpět do chodby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Následuje:

2021/01 - Mrkvový salát a sci-fi film

2021/01 - Mrkvový salát a sci-fi film