Jak jsem tlustý

Čas od času zjistím, že mám nějakou hroznou nemoc. Tuhle naposledy to byl třeba nádor. Mé okolí tyto skutečnosti úspěšně ignoruje, jsem na to tedy úplně sám a je jen na mně, abych se s tím vším popral. Naštěstí můj doktor mi vždy všechno vysvětlí.

 

„Pane doktor, já mám trápení,“ vstupuji smutně do ordinace.
„Ále, už zase?“
„Tentokrát je to fakt vážný, mám nádor. Chcete si sáhnout? On nejde vidět,“ aktivně si vyhrnuji rukáv a předvádím dotyčný bod.
Doktor s unaveným úsměvem vstává z křesla za stolem, přechází ke mně, bere mě za loket a druhou rukou mi prohmatává biceps: „…vy máte nádor na ruce…?“
„Ano, trochu víc vlevo.“
„Myslíte tohle zhruba třímilimetrové tělísko úplně u kosti, hluboko pod kůží?“
„Jo, to je přesně on.“
„To je lipom.“
„Aha. Takže umřu?“
„Ne, to znamená jen… Byl jste někdy na zabíjačce?“
„Ne…“
„Tak já vám to nakreslím,“ usedá znovu ke stolu, kreslí rozříznuté prase a popisuje jeho jednotlivé části. „…a pak, jak je příliš vykrmují, proroste tohle z podkožní tukové tkáně – to je lipom.“
„Aha… Takže mi vlastně chcete říct… že jsem ztloustl jako prase?“
„Vlastně ano, i tak se to dá říct. Nějaké další trápení?“
„Ne, to bylo všechno…“ smutně sklápím hlavu, tiše zdravím a odcházím s ještě větším smutkem, než jsem vcházel.

 

Ovšem, ne vždy je taktní.

 

Komentáře

  1. :’DDDDD promin…..

  2. Annie napsal:

    Ráda bych podotkla, že já o tom „nádoru“ věděla, až po převyprávění této historky! xD

  3. Eris Raven napsal:

    tomu se nedá než smát 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..