Je to stejné, jako když jsem lidem před lety kladl na srdce, aby začali hubnout. Nebylo to v jejich zájmu, jediným důvodem mého přesvědčování byla vlastní sobeckost. Věděl jsem, že když ovlivním dostatečné množství lidí, nebude se už stávat, že v regálech budou mé oblíbené sušenky vyprodané. Stejně tak od tohoto článku neočekávejte vyšší pohnutky. Avšak nikdy nikoho nepřesvědčuji, pokud mi schází funkční teorie…
Počítal jsem to. Člověk týdně stráví mytím nádobí přibližně jednu hodinu. Pokud má takový člověk mzdu minimálně 50 korun na hodinu, rovná se týdenní mytí nádobí padesáti korunám. Pokud by padesát korun bylo zároveň hodnotou přibližně potřebnou pro nákup týdenní zásoby jednorázového nádobí, což také je, posuzovaná osoba danou částku takto investuje a tím získá hodinu času týdně. Díky plusové hodnotě získaného času má objekt možnost pracovat týdně o hodinu déle a svůj běžný týdenní výdělek tím navýšit o padesát korun, které dále znovu investuje do jednorázového nádobí. Další zisk přichází v době vyúčtování spotřeby pitné vody, kdy zjistíme, že její spotřeba byla používáním jednorázového nádobí značně omezena. Tím se zároveň vyhneme špatnému pocitu ze škod působených životnímu prostředí používáním plastových příborů, protože šetříme oceány.
Shrnutí: Při používání jednorázového nádobí výdělečně činná osoba získává týdně 1 hodinu, 50 korun a dobrý pocit ze stále uklizené kuchyně.
Upozornění: Funguje to jen v případě, že svou práci vykonávate raději než úkon mytí nádobí.