O mně

Od roku 2006 jsem příležitostný bloger bez tématu.

Tento blog nechce od Googlu žádná data o vašich zájmech, a proto se v zápatích článků zobrazují pro vás naprosto nerelevantní reklamy generující se čistě podle obsahu daného článku a klíčových slov, které si pro reklamu nastavili marketéři.

Říkají mi Hikaru.

Jsem bipolárně afektivně porouchaný, nemám rád lidi s nedostatkem jódu (kretény, nedostatek jódu způsobuje kreténismus) a rád se válím a požírám cukroví.

Jmenuji se Medard Dominik, líbí se mi zdrobnělina Daredek, ale říkají mi Hikaru. Vypadám fakt dobře a jím spoustu sendvičů. – Komu dojde tento vtípek, je automaticky můj kámoš.

Nemám rád lidi s nízkým sebevědomím a nesnáším ty, co někoho ponižují. Což jsou opět lidi s nízkým sebevědomím, protože sebevědomý člověk nemá potřebu snižovat druhé, aby se cítili “lepší”.

Jsem zvyklý dosáhnout všeho, co chci, ale nejsem trpělivý – prostě jsem jen zvyklý, že mi všechno vychází, protože jsem dobrej.

Napsal jsem kuchařku.

Rád se občas sejdu s přáteli, ale nic se nemá přehánět. Tím nechci říct, že bych si s přáteli nepřál trávit veškerý svůj volný čas. Spíš jen lehce naznačit.

Celkem nerad vařím, ale napsal jsem kuchařku. Chtěl mi ji vydat Fragment, ale za tři měsíce jsem nebyl schopen nafotit do ní fotky, protože… celkem nerad vařím.

Úplně nejraději trávím čas učením se nových věcí, protože mě baví být super.

Dělám “zbytečná dramata”.

Angažuji se v boji proti bezpráví, proto jsem také vegan, Greenpeace aktivista a člen Food Not Bombs.

Kromě toho, že jsem super, bych z povahových vlastností vyzdvihl asi svou empatii a utajil, že jsem sasanka. Protože se ale neumím moc dobře přetvarovat a ani se o to nesnažím, raději přiznám, že mám silné sklony k mutualismu. Mutualismus je to, co si hodně lidí mylně představuje pod slovem symbióza.

V praxi to funguje tak, že se vždy upnu k jedinému člověku, se kterým pak chci sdílet úplně všechno. Spojit naše mysli a schopnosti a zdolat svět. V lékařské terminologii tomu říkají závislá porucha osobnosti. Podle mě zní mutualismus o něco lépe.

Bipolární afektivní porucha, co jsem zmínil na začátku, znamená, že umím být víc šťastný i víc smutný než velký počet obyčejných lidí dohromady. Je to taková ta nemoc, co když ji vidíte v televizi, hrozně se vám líbí a s hrdinou sympatizujete, ale jakmile znáte někoho takového doopravdy, nadáváte mu, že dělá “zbytečná dramata” a “řeší kraviny”.

Vítejte na mém blogu.