Zlověstné tramvaje

Teprve ve svých sedmnácti jsem začal pravidelně využívat povozu tramvají. Předtím jsem bydlel v zapadlém severočeském maloměstečku, kde jste se z jednoho konce na druhý dostali pěšky celkem pohodlně za nějakých pětačtyřicet minut. Do doby, než jsem tramvají jezdil, jsem nic nepostrádal a byl šťastný. Opravdu šťastný.

Návod na život

Dosáhl jsem znepokojivého zjištění ve své snaze pochopit svět. Je mi velmi nepříjemné o tom mluvit, ale věc se má tak, že nejsem sto předvídat reakce normálního člověka (ani jiného divného), nerozumím mu a vůbec nevím, proč co dělá. Protože mi v těchto věcech schází intuice, bedlivě své okolí pozoruji a snažím se zapamatovat si […]

Nebuďte nepříjemní

Jedu si takhle autobusem Student Agency, opřený do pohodlného sedadla poslouchám sekci Mozarta vysílanou rádiem. Za spolusedícího mi životní náhoda vnutila cirka osmnáctiletého hocha s rovným kšiltem, který zřejmě netušil, že jsem minimálně o čtyři roky starší. Pro neskrývané vzájemné nesympatie jsme spolu neměli tendenci komunikovat. Až do chvíle, kdy jsem si nasadil svá sluchátka… […]

Lidé versus komáři

Uvidíte-li komára, pravděpodobně se jej pokusíte zabít. Ať už proto, aby vás nepoštípal, nebo proto, aby vám nebzučel nepříjemně blízko hlavy, když se snažíte spát. Tento instinkt a obrana jsou považovány za naprosto přirozené a přiměřené. Ano, vždyť je úplně normální zabít třeba takového souseda za to, že má nahlas puštěnou muziku, nebo vás bodl […]

Článek se spoustou závorek

Horory nesnáším. A všechny ostatní strašidelné věci taky. Domy hrůzy, stezky odvahy, Halloween, mrtvé Japonce, … Ač jsem se mnohokrát a intenzivně snažil porozumět občasné lidské potřebě mít strach, neuspěl jsem. Tuto potřebu dál nechápu a ani jsem ji nikdy nepocítil. Strach je negativní pocit, při nízkém tělesném tlaku může být dokonce i smrtelný. Až […]