Pomsta nepozorným

Poměrně často se mi stává, že mi není věnován dostatek pozornosti. Pozná se to podle toho, že mi na dlouhé úvahy o životě, vesmíru a pokémonech odpovídají dvouslovně, jednoslovně, kýváním nebo vůbec. V takových situacích si zpravidla lehnu na záda, rozpažím ruce, dívám se do stropu a nahlas a velmi detailně mluvím o tom, jak si mě nikdo nevšímá a jak je to hrozný pocit. Ovšem i na takovouto mou reakci se dá navyknout a vypěstovat si proti ní odolnost – František již obstál.

 

Kromě kýženého „Tak já se ti budu věnovat, co bys chtěl dělat?“ lze i nadále reagovat kýváním, vůbec, nebo výčitkou, že teď se dané osobě do programu opravdu nehodíte. Kývání i vůbec se dají přejít, ale když vám vyčítají, že se kvůli nim nudíte? To nemůžete nechat jen tak.

 

Odešel jsem do svého pokoje, rozhlédl se a vymýšlel, co bych tak dělal. Hrát se mi nechtělo, kreslit se mi nechtělo, byl jsem tak znuděný ještě z Františkova pokoje, že jsem si i u sebe jen lehl na postel a díval se na strop. A v tu ránu mi to došlo… Soused! Kolmo na zeď mého pokoje je napojena zeď pokoje sousedova. Vidíme si tak přímo do oken. Posadil jsem se na posteli, schoval se pod parapet a šmíroval, jestli tam někdo je. V pokoji se svítilo a soused se hned objevil. Nadšen příznivými podmínkami jsem se jal okamžitě vymýšlet svůj zlomyslný plán.

 

Kdyby sousedovi spadl v pokoji obraz, nemůžu se ho náhodou zeptat, jestli už ho znovu pověsil, protože pak by věděl, že jsem se díval. Tu jsem si uvědomil tu neuvěřitelnou volnost. Můžu dělat cokoliv, ale nikdy se o tom nikdo nezmíní! Soused si navíc myslí, že můj pokoj je Františkův! Takže cokoliv udělám, bude považováno za jednání Františkovo. Nechcete se mi věnovat? Dobře, ale připravte se na to, že si odteď vaši sousedi budou myslet, že jim z okna ukazujete nohu!

 

DSC04059

 

Hahá! Měl jsem ji tam celé dvě hodiny, četl jsem si u toho knížku. Takže příště, až se na vás někdo ze sousedů divně podívá, zapřemýšlejte nad tím, jestli opravdu chcete, aby si o vás ostatní mysleli, že jim z okna ukazujete nohu, a pro příště se mi raději věnujte.