Vylijme oceány

Název tohoto příspěvku ve vás může evokovat jisté představy o mé touze zahubit lidstvo. Tyto představy jsou mylné. Věc se má tak…

...číst dál

Jak na mě řidiči pamatují

Cesta na sever skýtá mnohá dobrodružství. Třeba pokud chcete stihnout hned první autobus, nezbývá vám nic jiného, než vyběhnout schody k silnici a pod již odjíždějící autobus se vrhnout, aby zastavil a nabral vás.

...číst dál

Vítězství nad pekelníky

Již jsem starší pán, je mi dvaadvacet. Pro můj mladistvý vzhled se mi ale dosud daří užívat výhod mladistvých - zlevněné jízdné, propustka do skákacího hradu, sladkosti za vysvědčení, s kamarády pak výhodné vstupné pro rodiny s dětmi (já jsem to dítě).

...číst dál

Jak jsem tlustý

Čas od času zjistím, že mám nějakou hroznou nemoc. Tuhle naposledy to byl třeba nádor. Mé okolí tyto skutečnosti úspěšně ignoruje, jsem na to tedy úplně sám a je jen na mně, abych se s tím vším popral. Naštěstí můj doktor mi vždy všechno vysvětlí.

“Pane doktor, já mám trápení,” vstupuji smutně do ordinace.

...číst dál

Nákup zbytečností obhájen

Již od raného dětství mám zvýšený předpoklad k tomu, že většina věcí, za které utratím peníze, bude naprosto zbytečná. Tato má tendence obklopovat se blbostmi je ve mně zakořeněná tak hluboce, že i kdybych opravdu chtěl - a já nechci - jistě by se mi nepodařilo tuto vlastnost potlačit.

...číst dál