rozhovor

Při podepisování nájemní smlouvy jsme si s majitelem domluvili schůzku. Na ní nám měl ukázat, jak ovládat celé to wellness. Já jsem nakonec nemohl, ale to vůbec nevadilo, protože jsme si pokyny stejně chtěli nahrát, abychom nezapomněli a nemuseli pana majitele za týden otravovat znovu.

Na internetu se objevila nabídka třípodlažního domku k pronájmu. Chci si příští nebo přespříští rok kupovat vlastní dům, nějaký tréninkový k pronájmu by se mi proto hodil. A hlavně bych mohl psovi koupit prozatím alespoň nadzemní bazén. Teda nám taky, ale hlavně mi jde o psa - miluje vodu.

Bob nechal trimovat psa. Docela se u toho rozčiloval, protože to místo obvyklé necelé hodiny natáhli na dvě. Musel čekat dvě hodiny venku a přišel o peníze, které si za tu dobu mohl vydělat prací. Hned jak se vrátil, napsal jim hodnocení.

“Máme nový náplasti, jo? Koupil jsem speciální na prsty, protože- jo, to ty vlastně nebudeš potřebovat, ty skoro nic neděláš…” zamyslel jsem se.
“To teda dělám!” ohradil se Bob.
“Neděláš manuální práce ani nevaříš.”

Došel jsem si bez objednání na ortodencii, protože se mi rozbil drátek.

Sestra mě zavedla k lehátku.
“Tady si sedni. Tvoje doktorka tady není, tak tě vezme jiná.”
Mlčky jsem se posadil. Neměl jsem vůbec povídavou náladu a trochu mě iritovalo, že si mě nepamatuje. Že je mi třicet jsem jí říkal už minimálně pětkrát a před sebou měla navíc moji kartu s velkou číslovkou 90, ročníkem mého narození.