Jak se Bob vyzná ve hrách

Z cyklu Bobových kulturních znalostí:

Koupil jsem Bobovi nový MSI GT75 Titan 8SF. Chvíli jsem nevěřícně hleděl, jak namísto kochání se super herními parametry a testování fascinovaně šteluje barvy klávesnice, načež potvrdí nastavení stylu s názvem “Disco”, který vypadá, jako když si na klávesnici vysypete Lentilky. Pak jsem si všiml jeho tapety.

...číst dál

Jak mě v metru pustili sednout

“Mohl byste mě prosím pustit sednout?” došel jsem se zeptat pána sedícího v plném metru na mém oblíbeném místě.
“Proč, máš ňákou kartičku?”
“To asi mám, jakou byste chtěl?” vytahuji z batůžku peněženku.
“Asi nějakou, která by mě donutila tě pustit sednout.”

Mlčky mu ukazuji jednu kartičku za druhou. Kartičku zdravotní pojišťovny, kartičku do Billy, Ikea, DM, …

...číst dál

Jak v lidech vzbuzuji naději

Cestou metrem stojím u dveří a nepřítomně hledím ven. Na zastávce Hůrka vystupují někteří z mých spolucestujících a nastupují noví. Ze schodů prudce běží mladá paní. Stejně prudce se zastavuje, když vidí, že dveře našeho vozu se zavírají. Prostě tam jen tak stojí, pár metrů od nás, vzdávaje se veškerých svých šancí na úspěšný nástup.

...číst dál

Jak jsem vzdělával úřednice

S nájemní smlouvou podepsanou v červenci vcházím na úřad, kde jsem si domluvil schůzku mimo úřední hodiny kvůli přihlášení trvalého bydliště.

Už dlouho nemáte jako nájemnce povinnost žádat o souhlas majitele nemovitosti. Jakmile máte jednou platnou nájemní smlouvu, máte plné právo přihlásit se k trvalému pobytu bez ohledu na případnou nevoli majitele. Nicméně toto na úřadě v Řeporyjích nevěděli.

...číst dál

Jak se představit a přijít o kamaráda

Při svém pozvolném stěhování se do Prahy občas narazím na někoho, s kým jsem se bavil, ještě než jsem se z Prahy stěhoval do Brna. Napsal mi i jeden dávný známý, se kterým se mi kdysi psalo hodně dobře. Bavili jsme se vždycky o hrách a je o pět let mladší než já. A protože jsem v Praze a oba jsme měli ve stejnou chvíli čas, domluvili jsme se konečně na schůzce.

...číst dál