Vítězství nad pekelníky

Již jsem starší pán, je mi dvaadvacet. Nicméně pro můj mladistvý vzhled se mi mnohdy dařilo užívat i přes svou plnoletost výhod mladistvých – zlevněné jízdné, propustka do skákacího hradu, sladkosti za vysvědčení, s kamarády pak výhodné vstupné pro rodiny s dětmi (já byl to dítě), … Dnes mě ale prvním rokem v nákupním centru odmítl podarovat čert.
Byl to zvláštní pocit. Tak dlouho jsem stál frontu… Nevěděl jsem, co mám dělat. Věděl jsem jen to, že ohrožovat lidi v nákupním centru nožem pro jednu čokoládu by nebylo úplně vhodné. Krom bajonetu jsem ale při sobě nic neměl. Jistě, peníze, ale co by to bylo za Mikuláše, kdybych si čokoládu koupil sám?
Chvíli jsem tak stál stranou a přemýšlel. A nakonec mi to došlo. Děti, které se bály, dostaly vždycky čokoládu. Naproti tomu děti, které byly nebojácné, se chovaly povýšeně a čertovi se vysmáli – takovým dal čert po jednom uhlíku. Bylo jasné, co musím udělat. A doopravdy to vyšlo!

Poté, co jsem tiše upozornil již páté bojácné dítě na to, že čert není pravý a že se to pozná podle bot, čokoládu jsem dostal a já s mírem v duši mohl pokračovat ve své cestě domů.

Hii-chan vs Peklo 1:0

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Up Next:

Františkem ovládané počasí

Františkem ovládané počasí