Předně je důležité zůstat sám sebou. Slovy textaře Arthura Freeda (Zpívání v dešti):
Don’t try to be different. Just be good. To be good is different enough.
A toho v dnešním světě nejlépe docílíte tak, že se nebudete snažit, aby vaše reakce byly za každou cenu přímo úměrné akcím vašeho okolí. Jistě, ono to svádí, když vás někdo slovně napadne, napadnout ho zpátky. Ale kdyby vás nenapadli, napadli byste vy je? Dejme tomu, že ne. Pokud na vás tedy někdo útočí a vy útočíte zpět, jste ovlivnitelní.
Mířil jsem k pánovi prodávajícímu Nový Prostor. Kupoval jsem si ho dřív ve městě, ale teď už tudy nemívám cestu, tak jsem si vyhlédl nového prodejce. Pravděpodobně si myslel, že jen procházím, když mi s opovržlivými slovy “Verbež!” plivl na botu.
Zastavil jsem se a chvíli zaraženě na tu botu hleděl.
Pán se vedle mě napřímil, asi jako součást svého povýšeného projevu.
“Dobrý den,” zvedl jsem k němu hlavu. “Mohl bych si prosím vzít jeden časopis?”
Pána moje reakce zaskočila víc než mě jeho plivanec.
“A-a-ano, samozřejmě,” jal se vytahovat jeden z výtisků z fólie.
“To je dobré, nic nehledejte,” usmál jsem se na něj, když mi pak chtěl vracet polovinu ze stokoruny.
Pán se přede mnou vrhl na zem a začal mi čistit botu, na kterou předtím plivl. Poníženě se přitom omlouval a děkoval mi.
Teď mi pokaždé přeje krásný den, je na mě milý a jednou dokonce zahnal nějaké kluky, co mi nadávali na tramvajové zastávce hned vedle. Myslím, že jsem dosáhl lepšího výsledku, než jakého bych dosáhl v případě, že bych mu tehdy tu urážku opětoval.
Máme moc změnit svět!